Co je orientační běh?
Co je orientační běh?
Zelený sport
V lese bez diváků vás nic nenutí jít až na hranici svých sil. Sami si volíte tempo a není důležité, zda závod pojmete jako procházku či boj s časem. A ani v případě, že přijdete z lesa s košíkem plným hub se na vás nikdo nebude zlobit.
Při přípravě závodu není třeba budovat nákladné sportovní areály. Stačí zpracovat a vytisknout speciální podrobnou mapu, do lesa roznést kontroly, připravit startovní průkazy pro účastníky a vy se můžete vydat na trať. Po skončení závodu vám mapa zůstane na památku a kontroly se donesou zpět pro příští použití. Ani při velkém počtu startujících příroda neutrpí žádné újmy a obtížně byste po týdnu hledali, kudy závodníci běželi.
Různé druhy OB
Orientační běh má mnoho podob. Základní členění v rámci mezinárodní federace OB je:
– lyžařský OB
– na horských kolech (MTBO)
– pro vozíčkáře (Trail)
Disciplíny bývají jak v podobě individuální tak štafetové. Navíc se mohou velmi lišit svojí délkou: od nejkratších – parkových sprintů až po závody na dlouhé trati. Navíc existuje mnoho dalších specielních variant, jako jsou závody dvojic, noční, bez určeného pořadí kontrol, s hromadným startem, horské, radiové aj. Závodník si samozřejmě vybírá ten druh závodů, který je mu nejbližší.
Jak začít?
Chcete si nejprve vyzkoušet OB a nechat vše vysvětlit na tréninku. Náš oddíl má pravidelné mapové i běžecké tréninky pro bližší informace napište na tento mail: info(at)obvizovice.cz. Domluvíme se s Vámi na konkrétní termín. V případě, že nejste z okolí Vizovic podívejte se na stránky Českého svazu orientačního běhu, kde naleznete odkazy na oddíly z celé České republiky.
Závody probíhají převážně o víkendech od jara do podzimu, v době letních prázdnin pak můžete absolvovat i vícedenní závody s možností kempování, vycházek po okolí a příjemně strávené dovolené.
Věkové kategorie
V nejvyšších elitních kategoriích běhají závodníci s ambicemi na reprezentaci (od roku 1966 se konají mistrovství světa), pro méně ambiciózní jsou vypisovány další kategorie nižších výkonostních tříd.
Kategorie jsou vypsány pro děti od 10-ti roků až po 80-ti leté veterány, a tak si každý najde své soupeře a odpovídající trať. Na závody tedy může jezdit opravdu celá rodina. Pro mnohé se OB stává skutečným „životním stylem“ s celoživotním provozováním tohoto sportu.
Závod
Trať závodu není vytyčena v terénu jako v jiných sportech. Je pouze zakreslena fialovou nebo červenou barvou do mapy, Start se značí trojúhelníkem, čarami spojená kolečka s pořadovými čísly označují kontroly, které trať vymezují a cíl je zakreslen dvojitým kroužkem. Objekt kontroly je vždy uprostřed kolečka.
V terénu se stanoviště kontrol umisťují na význačné situační či terénní prvky (skály, kameny, prameny, světliny, posedy, krmelce, křižovatky, jámy, kupky apod.). Při delších tratích jsou na vybrané kontroly umísťovány občerstvovací stanice, kde může závodník doplnit ztracené tekutiny. O přesném umístění každé kontroly se dozvíte z popisu kontrol (např. východní roh plotu). V něm je uvedeno také kódové číslo kontroly, podle kterého se můžete při závodě přesvědčit, že jste na kontrole, kterou hledáte.
Kontrola
Mapa
bílá – les, bez obtíží průběžný
zelená – les hustý, špatně průchodný nebo křoví
žlutá – otevřený terén bez stromů (pole, louky, paseky)
hnědá – výškopis (především vrstevnice) a terénní tvary
modrá – vodstvo (potoky, rybníky, prameny, bažiny aj.)
černá – jednak situaci (cesty, ploty, budovy, atd.), ale také skály a kameny
Měřítko mapy určuje poměr zmenšení skutečnosti (terénu) ku kresbě mapy. Měřítko map pro orientační běh je většinou 1 : 15 000, tzn. 1 cm na mapě je 150 m v terénu.
Buzola
– určit sever, nutný k orientaci mapy
– sledovat nastavený azimut – směr běhu
– pomocí měřítka určovat vzdálenost na mapě
Výstroj a výzbroj
Rady pro závod
2. Mapu si zorientujte, tj. otočte tak, aby sever na mapě odpovídal severu na buzole a tím i směry na mapě odpovídaly směrům ve skutečnosti. Mapu je nutno mít zorientovánu po celou dobu závodu.
3. Z místa startu (na mapě!) zvolte postup na první kontrolu (O1). Přímá spojnice mezi kontrolami však není návodem na ideální postup. Někdy se vyplatí jít po cestách, jindy obejít kopec nebo hluboké údolí, někdy kombinace obojího.
4. Vrstevnice na mapě zobrazují terén – čím jsou vrstevnice hustší, tím je svah strmější a naopak.
5. Máte-li promyšlen postup na první kontrolu, můžete běžet. Ale vždy jen tak rychle, aby jste stále věděli, kde jste. Na postupu stále sledujte výrazné orientační body. Je-li orientace obtížná, musíte zpomalit a běžet opatrněji.
6. Naleznete-li první kontrolu, srovnejte její kód s popisem kontrol. Pokud se shodují, označte kontrolu do příslušného políčka startovního průkazu.
7. Stejně postupujte na další kontroly (–O2–O3–O4–…) až do cíle.
Každý začátek se zdá být obtížný. Nemějte však obavy. Až najdete svou první kontrolu a doběhnete svůj první závod, bude to vaše první velké vítězství.
Na této stránce byly použity materiály ze stránek Centra historie orientačního běhu